Půjdem na to od lesa III- Období vzdoru? Batolata v lese

Jeden z největších strašáků rodičů batolat - záchvat vztekajícího se dítěte .Dvouleťák se s řevem válí nelépe uprostřed obchodu za přihlížení davu ...A leckdy trpkých poznámek o nevychovaných ....

Samozřejmě již výsledky neurobiologie vědecky zdůvodnily (doporučuji knihu :Věda zvaná rodičovství , )že toto období je pro dítě (i okolí)  nesmírně náročné, jeho nervová soustava ještě není zralá - rozhodně nejde o "nevychované "dítě.

Malé děti nedokáží tlumit své primitivní popudy pobíhat, poskakovat a lézt po výškách. Příčina? Nevyzrálý emoční mozek. Rodiče a škola kvůli nepochopení projevů nezralého mozku děti příliš často nespravedlivě trestají…

Existují tři  druhy psychického hladu – po podnětech, po uznání a uspořádání. Jestliže má dítě málo zážitků, samo si k nim pomůže. Nedostatečnou stimulaci mozek vnímá jako bolest.

Touha po uznání nutí dítě upozorňovat na sebe. Hlad po řádu se může projevit zlobením. Dítě často potřebuje pomoci se silnou emoční reakcí. A reaguje na stres rodičů, kteří často aktivují špatnou část mozku dítěte…

V.Marek :"volnost a dětská svoboda ve formě nezasahování do dětských výprav a pokusů jsou daleko nejdůležitější než co jiného. Naprostý nedostatek respektu k dětské duši toužící po svobodě a vnucování dospěláckých kritérií dětské mysli, to jsou skutečné příčiny neveselého stavu společnosti, která očividně nefunguje.

Dnes také víme, že inteligence se (na celý život!) získává právě v brzkém zvědavém dětství, do dvou let věku! Tajemství věcí se autoritám vyhýbá…zato je otevřeno zvídavým klukům. Chvalme a umožňujme dětskou svobodu (v rámci laskavé důslednosti)."

Vzdorem nehodlá dítě vnutit rodičům svou vůli. Jeho vzdor není odmítáním ani zneuznáním autority dospělého. Proto je třeba pečlivě rozlišovat vzdor od neposlušnosti a svéhlavosti.

Vzdor nemá žádný účel. Není cílený, neznamená mocenský boj. Protože není proti nikomu namířen, nelze ho brát osobně, a už vůbec nemá smysl dítě v takových situacích trestat. Takový vzdor nemá nic společného s neposlušností, trucovitostí, tvrdohlavostí, nebo snad dokonce bezohledností nebo „rozjíveností“.

Proč tedy jít na období vzdoru od lesa?

Podívejme se na na takové "normální " prostředí batolat - většinu času v interiéru ( jako neandrtálec v obleku), v exteriéru z bezpečnostních důvodů "přikurtovaných" v kočárku, v autosedačce. Minimum času a prostoru pro volný pohyb v přírodním prostředí. Dítě je v tomto období nastaveno na zkoumání světa, svých možností a dovedností. V městském prostředí  ho z bezpečnostních důvodů neustále  omezujeme, vedeme (za ruku), zkoumat svět ?-pouze určené "hračky", zbytek povětšinou tabu .

Dovolte tedy několik osobních zkušeností  (v našem přírodním klubu Kořínek máme také  dvouleťáky,,,):

- vhodné  a bezpečné prostředí pro objevování a prozkoumávání elementární zážitků (krtince, louže, klacky...),možnost si osahat, potěžkat, popasovat ...vyzkoušet svoji sílu...

-podnětné prostředí pro přirozené fyziologické vzorce -různorodost terénů, v létě možnost naboso,možnost házet (šišky, klacky), lézt, schovávat se, trénovat rovnováhu, válet sudy

- bezpečné prostředí pro pády (na louce, v lese je pád něco jiného než ve městě na tvrdém povrchu, i dospělák nereaguje tak hystericky- není  nebezpečí z dopravy, není "slušné" městské oblečení)

.-2-3 hodiny v terénu zajistí téměř 100 % odpolední spánek - rytmus aktivita - oddych (nyní většina  batolat odpoledne již nespí - přemíra "vizuálních" intelektuálních podnětů -únava smyslů,ale ne těla, přetíženost psychíky)

- první sociální kontakty s dětmi v prostředí bez hraček (věčný spor zájmů) - klacků, šišek dostatek pro všechny

-vysoká pravděpodobnost, že potkáte s batoletem další živé tvory- broučky, motýli, žížaly, případně výborná procházka se psem...

- prožívání řádu přírody všemi smysly naplňuje senzitivní období ŘÁDU a pořádku dvouletých dětí

- pro pohodu batolat v lese je také rozhodující psychická pohoda doprovázejících dospěláků (je rozdíl, zda si dospělák v lese taky užívá, relaxuje, nabírá energii a vnímá krásu a moudrost přírodního řádu , nebo je stažený strachem z klíšťat, zakopnutí o klacek,z deště atd. Duševní rozpoležení blízké dospělé osoby je stejně určující jako  živé přírodní prostředí. 

Téměř všechny mámy přiznávají, že venku je toto období snesitelnější (ale občas se některé bojí  společenského tlaku a soudů nad vztekajícím se dítkem) .Problém vidím někdy v nastavené zóně komfortu dospělé doprovázející osoby a ochoty strávit 2-3 hodiny v terénu (ideálně v lesním prostředí, ne v umělém prostředí parků a hřišť..). Ideálně si najít "svůj" kousek lesa, aby se děti mohly postupně zabydlit, zapustit kořínky, zažít známé místo v proměnách -počasí, ročních dob..Batolata nemají potřebu změny a nějakých nových cílů. Pro dospěláka je někdy náročné najít si "program"-doporučujeme třeba vzít s sebou hamaku )mezi dva stromy pověšená je výborné sezení ,i když je vlhko, při celodenních výletech zase možnost k spánku batolete.

Naše zkušenosti s vybavenými (oblečením nepromokavým) dětmi: nemáme  problém je nechat "vyválet", případně někde i nechat energii vybít -lámání suchých klacků, rozbíjení ledu na loužích atd. ,tak jak to doporučuje

Rebeca Wildová: Svoboda a hranice, láska a respekt. Dharma Gaia 2010

Běhat,bouchat do věcí, bouchat věcmi o sebe,cupovat,dupat, experimentovat, házet, houpat, hrabat, chodit po schodech, klepat, krájet, mačkat, míchat, nosit všemožné předměty (nejenom po rovině, ale i přes nejrůznější překážky), otvírat a zavírat dveře, párat, plácat na vodní hladinu, protřepávat, přelévat a vylévat, rozbíjet, skákat, srovnávat, stavět v blátě i písku, stříhat, šplhat, tahat, trhat, třídit, vkládat předměty do sebe, vrhat a házet, vydloubávat...."

Další postřehy k tomuto náročnému prostředí:

Martina Hanáčková

Eva Lábusová